Pověsti

Pověst o vzniku názvu Šenov

Z rozboru samotného názvu cítíme, že slovo Šenov je složené ze dvou německých slov, a to z přídavného jména schön – krásný a podstatného jména Au - luh, niva, louka. Spojením obou vznikl tedy název Schönau - Šenov.A nyní k pověsti. Naším regionem protéká dost potoků a kolem nich se rozkládají louky a bažiny. Stráně byly pak pokryty velkými pralesy bohatými na zvěř, takže se stávaly dobrým lovištěm tehdejšího panstva. A tak jednou, když údolím našeho potoka projížděl rytíř se svou družinou, byl nadšen krásou luk a lesů a zvolal: „Ó‚ das ist aber schöne Au!“ (to je ale krásná lučina!) A od tohoto bájného výroku se obci, která v tomto údolí vznikla, říká dodnes ŠENOV.

Dobrotivý kámen

U Ludvíkoviček, v místech nazývaném „Stará obora‘‘, se tyčípřevislá skála (dříve Brockstein) podobající se stolu, na které se tak krásně odpočívá za svitu slunce, zpěvu ptáků a šumění lesa. Z této skály prý kdysi seskočil jeden jezdec na koni a ještě dnes jsou zde patrny otisky jeho podkov.

Facka

Vypráví se, že v lese mezi Velkým Šenovem a Mikulášovicemi byl na vysokém smrku zavěšený svatý obrázek. Každý zde na tomto místě dostával prý pořádnou facku, jestliže někdy ve zlosti proklínal nějakého zemřelého člověka. Ať se rozhlížel, jak chtěl, nikdy nikoho nespatřil, kdo mu tuto pořádnou facku uštědřil. Je třeba jen litovat, že podobné obrázky, u kterých by tváře zlých jazyků různých pomlouvačů dostaly pořádné facky, už v dnešní době nejsou. Pomlouvačů je však stále dost a dost.

Jeskynní jezero uvnitř kopce Hrazený

Mezi Mikulášovicemi, Brtníky a Šluknovem, vlevo od silnice z Velkého Šenova do Mikulášovic vede lesní cesta na vrchol nejvyššího vrchu Šluknovské pahorkatiny, na Hrazený. V podzemí tohoto vrcholu se prý nalézá velká jeskyně, na jejímž dně se rozkládá jezero,na kterém plují dvě stříbrné labutě, z nichž jedna je na hlavě ozdobena zlatou korunkou. A takto zní pověst: Kdysi dávno šla velmi chudá vdova se svou dcerkou Terezkou sbírat do lesů kolem Hrazeného léčivé bylinky. Cestou zpívala smutnou baladu o bídě a nouzi, když tu náhle před sebou uslyšela pisklavý hlásek. Byl to skalní skřítek, který měl rozsvícenou lucerničku, lamačské kladivo (mlátek) a měl dlouhý vous.

Kostel svatého Michala na Partyzánském vrchu

Mezi Císařským a Velkým Šenovem se zdvíhá Partyzánský vrch (pův. Počin), protáhlý hustě zalesněný kopec, k němuž se váže nejedna lidová pověst. Jedna z nich vypráví, že před dávnými časy, když ještě celé okolí pokrýval hustý prales a v rozptýlených chalupách žilo jen málo lidí, stál na severním úbočí kopce kostelík zasvěcený sv. archandělovi Michaelovi.

Nezvěstné město Breitenau

Na kopci mezi Šenovem a Lipovou prý kdysi stálo město jménem Breitenau, které bylo podle jedněch zničeno roku 1430 husity, podle druhých později Švédy. Poměrně rozsáhlý prostor obklopuje val porostlý keři v němž jsou patrné i zářezy pro případné vstupy. Také zde již byly často nalezeny špice kopí, rukojetě mečů a mnoho modrých kamenů, které by docela dobře mohly být dlažebními kameny. Přirozeně, že i o tomto místě tvrdí různé pověsti, že se zde ukrývají poklady nebo někteří lidé zde slyší v slunečném poledni šumění a zvonění - snad na upomínku těch, kteří zde byli ubiti.

Noční lovec

V dávných dobách řádili i v našem okolí loupežníci, před nimiž si nebyli jisti ani místní obyvatelé ani pocestní. Svá shromáždění a porady konali loupežníci v jednom údolí mezi Šenovem a Mikulášovicemi.Přesto se je ale nikdy nepodařilo chytit, neboť se okamžitě ukryli ve svých skrýších v podzemních jeskyních, skalních rozsedlinách a dutých stromech.

Poklad ve vrchu Hrazený

Tak jako v jiných kopcích našeho kraje i v Hrazeném se prý ukrývá bohatý poklad. Tento poklad může získat jen ten, kdo se narodil v neděli, v den slunovratu. Nitro hory se mu ovšem otevře jen po vyslání kouzelného zaříkadla. Pak uzří plout na stříbrných vlnách velkou zlatou kachnu, která má větší cenu než všechna království světa.Až někdo pohne čarovnou motykou, rýčem či vrtákem touto bohatou hrou, vyřinou se z ní stříbrné vlny v nevyčerpatelném toku směrem ke Šluknovu, občerství a posílí všechny obyvatele a budou celému kraji požehnáním.

Poklady na Partyzánském vrchu

K Partyzánskému vrchu (dříve Počin) se váže pověst, jež vypráví,že uvnitř kopce se skrývají bohaté poklady, které může vyzvednout jen ten,kdo zde bude na Květnou neděli právě v čase, kdy se budou číst v kostele pašije. Tu se otevře kopec a každý do něho může vstoupit a vzít si z pokladů tolik, kolik jen unese. Nesmí tam však zůstat déle,než trvají pašije, jinak se kopec uzavře a dotyčný musí uvnitř čekat na vysvobození až do příští Květné neděle.

Pověst o Liliovém rybníku nad Velkým Šenovem

Rybníku se říká Liliový, protože na něm rostou bílé lekníny (Leknín bílý-Nymphea alba L.) a žlutý stulík (Stulík žlutý - Nuphar lutea L.) Přijdete-li se podívat k rybníku za letního podvečera, upoutají vás široké listy vodních krasavic, a tu jste přitahováni k jeho hladině zvláštními pocity. Usednete na rybniční břeh, abyste zcela zblízka spatřili královnu našich tichých vod, onen romantický něžný květ čisté lásky.

Slaný pramen na Hrazeném

Na Hrazeném pásli před dávnými časy pastýři svá stáda. Jeden z nich byl svými chlebodárci zvláště oblíben, neboť jeho zvířata,přestože nežrala nic jiného než zvířata ostatních pastýřů, byla vždy nejtučnější. Ani sám pastýř si tuto příčinu nedokázal vysvětlit.Jednoho dne si chtěl na pastvě uvařit polévku. Nalezl zde pramen,který předtím nikdy neviděl a z něho si nabral potřebnou vodu. Když později nahlédl do hrnce, zjistil, že jeho obsah zkameněl. Nádoba byla uvnitř pokryta čistou solí. Po čase šel znovu k prameni pro vodu, aby opět získal sůl, ale pramen již nemohl nalézt. Atak zůstal pramen ukryt do dnešních dnů.

Stavba šenovského kostela

Před mnoha lety stával v Šenově malý dřevěný kostelík, který již byl velmi zchátralý a byly obavy, že se věřícím jednoho dne zřítí na hlavy. Zdejší obyvatelé tedy museli chodit na bohoslužby do Lipové polními cestami, které v době dešťů a v zimě byly téměř neschůdné.

Šedivý mužíček

Kdysi jel starý hospodář ze svého statku jménem Jan Jiří Eiselt na své hnědce do šenovského mlýna, aby mu zde semleli po žních obilí. Když projížděl lesem, kterému se říkalo: „Groufne Busche“ mezi Lipovou a Šenovem, spatřil na lesním okraji malého vousatého mužička, celého v šedém oděvu oblečeného, jak tam počítá zlaťáky.

Vznik Počinu (Partyzánského vrchu)

V pradávných časech bylo místo, kde se nyní zdvihá Partyzánský vrch, pův. Počin, zcela ploché. Jednou tudy šla lesní cestou stará žena s nůší plnou obnošených bot, které nesla k ševci na opravu. V tom zaslechla ve vzduchu nad sebou mohutné hučení. Když pohlédla vzhůru, spatřila strašlivou ohnivou obludu nesoucí na svém hřbetě obrovský balvan.

Ženská stráž na Partyzánském vrchu

Válka se Švédy přinesla do našeho kraje mnoho bídy a utrpení. S hrůzou v srdci hleděli lidé vstříc postupu divokých hord, s nimiž přicházelo do mírumilovného údolí vraždění, loupení a požáry.

Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1 1	2 1	3 1	4	5	6	7
8	9	10 1	11	12	13 1	14
15	16	17	18	19	20 2	21
22	23	24	25	26	27	28 1
29	30 1	1	2	3	4	5