Betlémské světlo ve Velkém Šenově

JAK VZNIKLA TRADICE BETLÉMSKÉHO SVĚTLA?

Současné podobě Betlémského světla předcházely tři důležité události.

Na úplném začátku všeho je italský voják s hořící svící vracející se z křížové výpravy do Svaté země v roce 1099. Slíbil, že pokud tažení přežije, přinese domů plamen ohně z betlémské baziliky. Nesl ho přes hory a pouště, chránil před větrem i na moři. I když byl na konci svých sil, plamen domů donesl.

V novodobé historii za myšlenkou světla míru stojí rakouská umělkyně českého původu Ada Brandstetter a její vzpomínky na Štědré dny v Plané u Tachova. Děti si večer po zpěvu koled odnášely domů rozsvícené lucerničky zapálené plamenem přímo „od Ježíška“ z vánočního stromu u kostela. Ada obnovila tuto tradici ve svém druhém domově Nussdorfu pod názvem „Světlo ve tmě“. Posléze se tradicí nechala inspirovat veřejnoprávní rakouská televize ORF. V roce 1986 v rámci vánoční sbírky na pomoc postiženým dětem přivezlo světlo přímo z Betléma jedno z postižených dětí rakouskými aerolinkami do Lince.

Třetím hybatelem byl vůdce vídeňských skautů Herbert Grünwald, který v roce 1989 do této akce zapojil skauty a skautky. Díky silné mezinárodně propojené skautské organizaci se začalo světlo distribuovat do celé Evropy i Ameriky. A právě v tomto roce, den před Vánoci, Betlémské světlo do ČSSR poprvé přivezl společně s rakouskými skauty oddíl bratří Revilliodových, který působil jako součást Českého a slovenského exilového skautingu.